Sólo
Tanec, živá hudba, recitace
„Preludium pro třešeň“ je experimentální představení ve spolupráci uměleckých oborů: tanec, živá hudba (elektrické cello) poezie (japonské básně-haiku 20. století). Inspirací tohoto představení byl koncept hudební struktury Suita, která je založena na improvizaci. Myšlenkou bylo, aby choreografie vznikala a fungovala na stejných pravidlech, které platí ve Suitě. Strukturovaná improvizace se skládá z pěti celků: Preludium, Allemande, Courrante, Bourre 1,2,1, a Gigue. Úkolem bylo dodržet strukturu i daný charakter všech částí, které Suita obsahuje. Každá část je něčím hudebně specifická a odlišná, proto byla jako spojovací téma zvolena třešeň, která se různými způsoby v choreografii objevuje, a to buď tématem, tvarem, poesií, nebo barvou. Přestože toto představení má přesně danou strukturu, jeho silnou částí je improvizace, jelikož preludium je v hudbě specifické právě pro improvizaci. Název představení tedy napoví, že se divák ocitne v třešňovém sadě, kde se stane součástí preludia, zázraku přírody a jeho neuchopitelné lehkostí bytí.
Jelikož preludium je v hudbě specifické právě pro improvizaci.
Koncept: Lenka Kniha Bartůňková, Oriol Aymat Fusté
Tanec: Lenka Kniha Bartůňková
Recitace: Lukáš Kalivoda
Světelný design: Tomáš Morávek
Zvuk: Janek Rous
(minutáž: 60 min.)
Na květu motýl,
teď zatřepal křídly.
O čem asi sní?
Těch krásných věcí!
Nemožno všechny zhlédnout
v kvetoucím jaru.
Spí vrba zrána
do mlhy zahalena,
jež zvolna stoupá.
Slivoní vůně.
Každého rána mrzne
ve stínu květů.
Ačkoli slavík ji probudit se snaží,
spí vrba stále.
Vrba své větve hned rozplétá,
hned splétá dle vůle větru.
Smuteční vrba, mlčící, osamělá
v měsíčním jasu.
U cesty v trávě motýlům nelze spáti,
jsouť třešně v květu.
Bezlisté stromy o čem asi přemítají?
Co k listům třešní pohledy tvoje vábí,
je pouze motýl.